Green Victory Capital | denik.cz: Největší problém jsou lidé, ne technologie
1142
portfolio_page-template-default,single,single-portfolio_page,postid-1142,mkd-core-1.0,woocommerce-no-js,ajax_fade,page_not_loaded,,burst-ver-1.3, vertical_menu_with_scroll,smooth_scroll,transparent_content,woocommerce_installed,blog_installed,wpb-js-composer js-comp-ver-4.8.0.1,vc_responsive
 

denik.cz: Největší problém jsou lidé, ne technologie

denik.cz: Největší problém jsou lidé, ne technologie

Description

Žďár nad Sázavou – Usiluje o čistější planetu. Filip Doskočil ze Žďáru nad Sázavou pracuje ve firmě Wave Promotion, která se zaměřuje na práci s obnovitelnými zdroji energie. Mimo to i na propagaci a prodej elektrických automobilů, jež jsou šetrné k životnímu prostředí. Přestože obnovitelná energie se momentálně potýká se spoustou potíží, které komplikují její masivnější využití, největším problémem jsou podle Filipa Doskočila lidé.

Zabýváte se obnovitelnými zdroji energie a elektrickými automobily. Jak tento nápad vznikl?

Tak, že Jiří Vlk, který je mým šéfem a i šéfem celé firmy, se začal věnovat svému koníčku. To znamená, že začal závodit v elektroautech po celé Evropě. Z Paříže do Prahy, z Petrohradu do Monte Carla a podobně. Vzhledem k tomu, že byl v Česku jeden z mála, kdo se touto věcí zabýval ve větším měřítku, oslovilo ho vedení ASEP, což je asociace elektromobilového průmyslu, kde dnes dělá místopředsedu. Díky tomu se dostal do určité skupiny podnikatelů, a tím i k investičním příležitostem v obnovitelných zdrojích.

Investiční příležitosti v obnovitelných zdrojích, co si pod tím představit?

Začali jsme s biomasou, nicméně náš hlavní projekt v současné době jsou větrné elektrárny v Severním moři. Máme pozemky v Severním moři, kde chceme postavit šedesát větrníků. A protože v Německu je tento zdroj podporován garantovanou výkupní cenou vyrobené elektřiny, jde o zajímavý investiční projekt. Investorům generuje kapitál a zároveň podpoříme výrobu zelené energie.

Proč zrovna v Severním moři?

Německo je evropským lídrem ve využívání obnovitelných zdrojů. Probíhá tam projekt Energiewende, kterým chce Německo velmi výrazně zvýšit podíl obnovitelných zdrojů. Jde o momentálně největší projekt na světě. Není to žádná novinka, plány vznikly už v roce 1980 a v roce 2000 schválili Němci zákon o obnovitelných zdrojích. Ten specifikuje všechny podmínky, kdy a kde se může stavět a také například to, že v Německu se zelená energie vykupuje přednostně. Hlavně ale určuje výkupní ceny, které jsou garantovány vládou. To vše způsobuje až překotný růst počtu obnovitelných zdrojů energie.

Zní to hezky a ekologicky, ale opravdu to takhle ve skutečnosti funguje?

Energiewende tam doopravdy funguje. Avšak jsou s tím zatím obrovské problémy, především přetížení v síti, které způsobuje výpadky elektřiny. V Německu jich registrují dvě stě tisíc ročně. A to se bavíme o výpadcích, které trvají víc jak tři minuty. Nebo skladování vyrobené energie, jež je velmi drahé. Němci, kteří s tím začali, proto zažívají největší problémy. Dá se od nich čerpat zkušenost.

Dají se tyto problémy vůbec vyřešit?

Základní věc je mít nějaký mezičlánek, který by skladoval vyrobenou energii, rovnoměrně ji pouštěl do sítě a bylo na něj spolehnutí. Vítr je nestabilní zdroj. Když začne ohromně foukat, je energie naráz přebytek. Naopak jsou momenty, kdy nefouká vůbec, a energie není. Proto jsou možným řešením třeba přečerpávací elektrárny, jež máme i u nás. V Německu je mají také, ale prostory k jejich dalšímu budování jsou omezené. Vymýšlejí se tedy nové technologie. Jedna z nich je Power-to-Gas. Zjednodušeně přetváří energii do methanu, který už se dá ukládat.

Ale i s těmito mezičlánky není chod určitě bez problémů?

To není, energie se tím prodražuje. A celkově se s počtem připojených solárních a větrných elektráren komplikuje přenosová soustava, která se musí vyrovnat s nárazovými a decentralizovanými zdroji. Oproti jaderné energii však nehrozí riziko přírodní katastrofy. Němci se tím také zbavují závislosti na plynu z Ruska, což je dnes opět aktuální téma.

Když jsme u těch výbuchů, znáte nějakou statistiku nebo propočty, jak často dochází k výbuchu jaderné elektrárny?

Neznám a popravdě si myslím, že ani žádná relevantní neexistuje. Když to vezmu z osobního pohledu, tak je jen otázkou času, než se to stane, a je úplně jedno, kde na světě to bude. Po havárii v Černobylu se stala mnohem horší katastrofa ve Fukušimě. A to s odstupem pouze dvaceti pěti let. Znamená to, že za třicet let vybouchne další elektrárna? To tady ještě budu (smích).

V Česku se objevily snahy o upřednostnění obnovitelné energie, ale výsledkem je jen nedůvěra lidí v solární energii. Proč to u nás nemůže fungovat jako v Německu?

U nás je ta situace v obnovitelných zdrojích hodně zničená a veřejnost má na ně negativní názor. Solární boom byl a stále je velmi netransparentní epizoda. Povídá se, že určitá skupina lidí si to připravila a pak toho využila. Později toho začal využívat kdekdo. A protože už solárních elektráren bylo moc, začalo se to projevovat, například přetížením v síti. Hlavně to ale musely zaplatit domácnosti, kterým se zvedla sazba za elektřinu.

Jaká je situace v Česku teď?

Veřejnost si myslí, že obnovitelné energie jsou drahé. Což je pravda, protože pravidla jsou nastavená tak, že na ně musíme doplácet. Navíc jejich zbudování je nákladné.

I přesto se v Německu rozhodli přejít k těmto zdrojům?

Ano. Mají tam jiné normy. Nejvíc tomu pomohl výbuch jaderné elektrárny Fukušima, který odboural i poslední odpor. Ten rok Německo odpojilo osm jaderných elektráren. Do roku 2022 by chtěli zrušit i ostatní jaderné elektrárny. Lidé v Německu jaderné elektrárny nechtějí, protože si uvědomují jejich rizika. Lidem v Čechách jde hlavně o levnou energii a na rizika tolik nehledí. Němci mají navíc Severní moře, jednu z největrnějších oblastí na světě, takže tam mohou zbudovat spoustu větrníků.

Mohli bychom se inspirovat Německem? Nemáme přece ani moře, ani tolik prostoru, abychom si vyrobili tolik energie.

Mohli. Stačily by solární panely na střechách. Ano, nevyrobí té energie tolik, ale na zásobení domu to stačí. Nebo postavit větrné elektrárny v horách. Nejdůležitější je ovšem přenosová soustava, která tuto decentralizaci musí zvládnout. Určité procento obnovitelných zdrojů energie tu máme, nařizuje to Evropská unie, ale pořád nejsou v převaze a prostor pro jejich výstavbu je stále velký.

To znamená, že v Česku budeme pořád závislí i na neobnovitelných zdrojích energie?

Zatím ano. Nicméně, když to zjednoduším, Evropa jako celek by si sama vystačila se svými zdroji, z nichž bychom mohli žít i my. Stačilo by vystavět větrníky na sever a solární panely na jih a nepotřebovali bychom dodávky zvenčí. Je to ale běh na dlouhou trať. Zatím to má obrovské mezery a výstavba je nákladná. Největší problém je však v lidech, ne v technologiích. Peníze na projekty se najdou, ale problém bývá s výkupem pozemků, které jsou potřeba jak pro elektrárny, tak pro přenosovou síť. Příklad známe všichni z médií, kdy se odkládá výstavba dálnice, protože se najdou majitelé, kteří nechtějí za žádnou cenu prodat své pozemky. Takto to funguje i s energií, pro kterou je třeba postavit vedení.

Autor: Redakce

Date

6.11.2014